Hodnotové investování bylo skoro sto let dominující ideologií ve financích. Přestože se v průběhu času upravovalo, obvykle se na firmy dívá konzervativní, větší váhu klade na jejich aktiva, toky hotovosti a historii a méně na jejich investiční plány či trajektorii.
Minulý týden si investoři mohli na chvilku dovolit ignorovat superstars akciového trhu, jako jsou Amazon nebo Alibaba. Zprávy o možné vakcíně a zotavení najednou posunuli pestrou směs firem postávajících dosud v pozadí. Dlouho trvalo, než došlo na jejich vzestup.
Hodnotové akcie jsou obvykle firmy v těžkých sektorech s aktivy a dalším majetkem. Mají za sebou šílenou dekádu, v níž zaostávaly za americkým akciovým trhům o více než 90 procentních bodů. Následkem byla krize důvěry ze strany některých správců fondů, kteří si kladli otázku, zda jejich šablona na hodnocení firem v digitální éře ještě funguje. Zdá se, že obavy jsou na místě. Toto schéma je třeba poupravit tak, aby reflektovalo ekonomiku, v níž mají větší váhu nehmotný majetek a externality, píše list The Economist.
Toto přesvědčení má své kořeny v 30. a 40. letech minulého století. Benjamin Graham tehdy tvrdil, že investoři musí vyskočit z období před rokem 1914, kdy kapitálovým trhem dominovaly dluhopisy železničních společností a obchodování na bázi neveřejných informací. Místo toho navrhoval vědecký přístup, spočívající ve vyhodnocování rozvah firem a vyhledávání špatně ohodnocených akcií. Tyto myšlenky zpopularizoval a aktualizoval jeho žák Warren Buffett, zatímco se ekonomika koncem 20. století přesouvala směrem k producentům spotřebního zboží a financím.
Dnes jsou ukazatele hodnoty zaintegrovány v počítačích, které organizují hon na „faktory“ zvyšující návratnost. Problémem je, že hodnotové investování mívá chabé výsledky. Pokud jste si před deseti lety koupili hodnotové akcie za 1 USD, dnes by dosáhly na 2,50 USD, jenže akciový trh jako celek by měl hodnotu 3,45 USD a 4,65 bez hodnotových akcií. Tvrdě zaostávala i Buffettova Berkshire Hathaway. Ta se sice snažila o modernizaci, jenže hodnotové investování často vytváří zpětně hledící portfolia a Berkshire tak ve výsledku značně nástup technologií promarnila. Obchodní model odvětví správy aktiv je pod tlakem a pod palbou je nyní i jedna z jeho nejstálejších filozofií.
The Economist: Dvě podstatné změny, pro které byste měli zvážit hodnotové investování
Value investoři mohou tvrdit, že se stali obětí bubliny na akciovém trhu a že čas jim nakonec dá za pravdu. Hodnotovým strategiím se naposledy nedařilo v letech 1998-2000 před krachem dot-com bubliny. Akciové trhy dnes opravdu vypadají draho. Spolu s tím ale v ekonomice probíhají dvě hlouběji změny, se kterými se hodnotová schéma stále vyrovnává jen těžko.
První změnou je nárůst nehmotných aktiv, které nyní představují více než třetinu veškerého amerického podnikatelského investování. Řeč je o datech nebo výzkumu. Firmy považují tyto náklady spíše za výdaje než za investice, které vytvářejí aktiva. Někteří sofistikovaní institucionální investoři se pokoušejí o jisté očištění, ale stále je snadné špatně odhadnout, kolik firmy reinvestují, a do jaké míry je jejich schopnost silných reinvestic s vysokou úrovní návratnosti důležitá pro jejich dlouhodobou výkonnost.
Druhou změnou je narůstající význam externalit, tedy nákladů, za které jsou firmy zodpovědné, ale nechtějí je platit. Hodnotová doktrína dnes naznačuje, že byste se měli mít pozice v automobilových a ropných firmách. Vyhlídky těchto firem se ale odvíjejí od možné zátěže plynoucí z jejich uhlíkové stopy, což je náklad, který se může zvyšovat s přísnějšími pravidly pro emise a stále rozšířenějšími daněmi z uhlíku.
Úskalí hodnotového investování a skepse jsou stejně relevantní jako kdysi, obzvláště vzhledem k tomu, jak našlehané trhy vypadají. Mnoho investorů je ale jen na začátku úvah o tom, jak zajistit vyhodnocování nehmotných aktiv a externalit společností. Úkol je to pracná, pokud se jí ale zhostíte správně, mohl by management aktiv získat novou vzpruhu a mohl by pomoci zajistit, že kapitál bude alokován efektivně.
Mark Hulbert, zakladatel Hulbert Financial Digest, věří, že určitý nádech hodnotových akcií by mohl přijít brzy, konkrétně s nástupem Joea Bidena do prezidentské funkce. Historicky totiž prvních 100 dní mandátu nového šéfa Bílého domu doprovázel právě růst cen hodnotových akcií. Analytici jsou přesvědčeni, že nadvýkonnost hodnotových titulů je v čase příchodu nového prezidenta dána nejistotou ohledně směru jeho politiky. Důkazem má být mimo jiné to, že při znovuzvolení prezidenta k tomuto vývoji obvykle nedochází.
