Spotřební koš počítá s podílem jednotlivých druhů zboží a služeb na celkových výdajích průměrného obyvatele ČR. Člověk, kterému nezbývá nic stranou, protože utratí celý svůj plat (nyní v průměru 37.929 korun), utratí například za jogurty 137 korun, za tvrdý alkohol 537 korun a za lahvové pivo vytáhne z peněženky dalších 483 korun. Cigarety ubírají z měsíčního rozpočtu člověka v průměru 1560 korun.
„Jde o průměrné výdaje, u každého se budou mírně lišit. Pokud někdo vykouří denně krabičku kvalitnějších cigaret, stojí to rodinný rozpočet 3600 korun měsíčně, jiný člověk utratí více za pivo. Vždy je však dobré si z výplaty něco odložit a neutratit všechno. Nejlepší je omezit ty výdaje, které nejsou nezbytné,“ uvedla analytička Portu Anna Kortusová.
Vedle zlozvyků existují podle analýzy i další výdaje, které lze poměrně snadno omezit. Podle ČSÚ například průměrný Čech mine za minerální vody a slazené nápoje téměř 385 korun měsíčně. Pokud dá čtyřčlenná rodina přednost pitné vodě z kohoutku, může tak ušetřit 1500 korun.
Zejména ve větších městech, kde jsou restaurační služby dražší, lze výrazně ušetřit i na stravování. Jídlo z domova přidá do rodinného rozpočtu i stovku denně. „Pokud už musíme do restaurace, výběrem z denního menu a vynecháním nápoje můžete získat nejméně 50 korun. Takto lze ušetřit tisícovku měsíčně. A není třeba zdůrazňovat, že v době rekordních cen pohonných hmot vyděláte, pokud vyměníte auto za hromadnou dopravu,“ dodala Kortusová .
Podle ní by si každý měl vytvořit finanční polštář, ze kterého by mohl čerpat peníze v případě neočekávané události. Takový nouzový fond by měl mít výši asi tří měsíčních platů. Peníze navíc je nutno investovat, protože se dlouhodobě zhodnocují lépe než na bankovním účtu. „Kdyby částku 3000 korun, které průměrný Čech utratí za alkohol a tabákové výrobky, místo toho každý měsíc investoval během 20 let do středně rizikového portfolia, může mít při dosavadní výkonnosti trhů na konci více než 1,2 milionu korun,“ vypočítala Kortusová.
