Ruská vojenská agrese vůči Ukrajině negativně ovlivňuje hospodářství EU a ve srovnání s jarní prognózou ho směřuje na cestu nižšího růstu a vyšší inflace. Hospodářství EU zaznamená v roce 2022 růst na úrovni 2,7 % a v roce 2023 na úrovni 1,5 %. V eurozóně se očekává růst na úrovni 2,6 % v roce 2022, přičemž v roce 2023 se předpokládá jeho zpomalení na 1,4 %. Uvádí se to v letních hospodářských prognózách, které ve čtvrtek představila Evropská komise (EK). Informuje o tom zpravodaj TASR.
Podle hospodářské prognózy EK z léta 2022 se také předpokládá, že průměrná roční inflace dosáhne vrcholu v tomto roce na úrovni 7,6 % v eurozóně a 8,3 % v EU, což jsou historicky nejvyšší úrovně. Následně v roce 2023 klesne na 4,0 %, respektive na 4,6 %.
Celkově má hospodářství EU nadále růst, ale výrazně pomalejším tempem, než se předpovídalo v prognóze z jara 2022.
Mnohé z negativních rizik uváděných v prognóze z jara 2022 se naplnily. Invaze Ruska na Ukrajinu vyvinula tlak na zvyšování cen energií a potravin. Tyto faktory zvyšují globální inflační tlaky, snižují kupní sílu domácností a vyvolávají rychlejší reakce měnové politiky, než se původně předpokládalo. Pokračující zpomalování růstu v USA znásobuje negativní hospodářský vliv přísné „proticovidové“ politiky Číny.
Hospodářství EU je obzvláště zranitelné vůči vývoji na trzích s energií vzhledem ke své vysoké závislosti na ruských fosilních palivech, přičemž oslabování globálního růstu navíc snižuje vnější poptávku. Dynamika, která se dosáhla při loňském oživení, ao něco silnějšího první čtvrtletí než se očekávalo, potáhnou roční míru růstu v roce 2022. Ale i přes slibnou letní turistickou sezónu se předpokládá, že hospodářská aktivita bude ve zbývající části roku utlumena.
Komise očekává, že v roce 2023 se díky odolnému trhu práce, zmírnění inflace, podpoře z Mechanismu na podporu obnovy a odolnosti a stále velkému objemu nadměrných úspor zvýší tempo čtvrtletního hospodářského růstu.
Celková inflace do června zaznamenala rekordně vysoké hodnoty. Ceny energií a potravin rostly a cenové tlaky se rozšířily na služby a jiné zboží. Inflace v eurozóně ve druhém čtvrtletí 2022 vzrostla ze 7,4 % v březnu (meziročně) na novou historickou úroveň 8,6 % v červnu. V EU byl nárůst ještě výraznější – inflace poskočila o celý procentní bod ze 7,8 % v březnu na 8,8 % v květnu.
Letní prognóza inflace byla v porovnání s jarní výrazně upravena směrem vzhůru. Kromě výrazného zvýšení cen ve druhém čtvrtletí se další nárůst cen plynu v Evropě přenese na spotřebitele i přes ceny elektrické energie. Předpokládá se, že inflace v eurozóně dosáhne vrcholu na úrovni 8,4 % (meziročně) ve třetím čtvrtletí roku 2022 a od té doby bude postupně klesat a v posledním čtvrtletí roku 2023 klesne pod 3 % jak v eurozóně, tak v EU.
Rizika ohrožující hospodářskou aktivitu a inflaci závisí na vývoji války a zejména na jejích důsledcích pro dodávky plynu do Evropy. Nové zvyšování cen plynu by mohlo dále zvedat inflaci a zpomalit růst. Nelze vyloučit ani možnost, že návrat pandemie v EU opět naruší chod hospodářství.
Na druhé straně by se mohly zintenzívnit tendence poklesu cen ropy a jiných komodit, což by vedlo k rychlejšímu utlumení inflace, než se předpovídá v současnosti. Díky silnému trhu práce by soukromá spotřeba mohla být odolnější vůči zvyšování cen, pokud by domácnosti využívaly více svých akumulovaných úspor.
Letní prognóza EK vychází ze souboru technických předpokladů, týkajících se směnných kurzů, úrokových sazeb a cen komodit s koncovým datem 30. června. Další údaje, včetně předpokladů týkajících se vládních politik, zohledňují v prognóze informace, které byly k 5. červenci dostupné.
